Rusina Frei
architekti

Rusina Frei
architekti

Revitalizace parku a náměstí Krakov, Praha 8

1. cena v architektonické soutěži

Investor: Městská část Praha 8
Architektonické řešení: Martin Rusina, Martin Frei, Markéta Poláčková, Alena Hrabětová
Zahradní architekti: Jakub Finger, Miroslava Svorová
Statika: Vilém Silbrník, Michal Karásek - STA-CON
Celková plocha: 2,1ha
Koncepční architektonická studie: 2016
Projekt: 2016
Probíhá příprava stavby

Revitalizace parku a náměstí Krakov, Praha 8

1. cena v architektonické soutěži

Investor: Městská část Praha 8
Architektonické řešení: Martin Rusina, Martin Frei, Markéta Poláčková, Alena Hrabětová
Zahradní architekti: Jakub Finger, Miroslava Svorová
Statika: Vilém Silbrník, Michal Karásek - STA-CON
Celková plocha: 2,1ha
Koncepční architektonická studie: 2016
Projekt: 2016
Probíhá příprava stavby

Odkaz na zkrácenou verzi prezentace.

Projekt řeší obnovu centrální části pražského sídliště Bohnice u obchodního centra a kulturního domu Krakov.
Návrh vychází z nutnosti řešit celé území komplexně a přihlédnout přitom také k širším městským a krajinným vazbám Bohnic a pražského Severního Města a také původní myšlence výstavby sídlišť jako bydlení obklopené přírodou.
Celé území je rozděleno do tří hlavních částí, označených podle převládající funkce jako „náměstí“, „městský park“ a „park“. Tyto tři prostory od sebe nejsou přímo fyzicky odděleny, ale volně do sebe přecházejí. Všechny tři části území jsou vzájemně propojeny kruhovými „ostrovy“ se zelenými nebo naopak zpevněnými plochami a výsadbou stromů.
Zpevněný pás mezi obchodním centrem a kulturním domem přebírá funkci hlavního „náměstí“, spojující Lodžskou a Olštýnskou ulici. „Náměstí“ vyrovnává výškový rozdíl plynulým mírným svahem, bez nutnosti vyrovnávacích schodů nebo ramp. Dolní rovná část „náměstí“, přiléhající k Lodžské ulici, je určena pro pořádání sezonních trhů. Zhruba v polovině „náměstí“ nad tržištěm je vyhrazeno místo pro vodní prvek. „Náměstí“ je část území, která má nejvíce městský charakter a je určen přednostně pro setkávání a sociální aktivity.
K pásu „náměstí“ na severní straně přiléhá prostor „městského parku“, vzniklý kultivací nevyužité volné plochy podél Lodžské ulice. „Městský park“ je tvořen soustavou zelených „ostrovů v mlatové ploše. Tím je umožněn snadný všesměrný pohyb chodců přes park a vznik klidných, ale přehledných zákoutí s lavičkami. V místech, kde tento prostor navazuje na zpevněnou plochu „náměstí“, vzniká před budovou kulturního domu přirozené těžiště celého území. Význam tohoto místa je podpořen jednak širokým dřevěným schodištěm podél západní strany kulturního domu, jednak umístěním lehkého dřevěného pavilonu s kavárnou. Plocha mezi schodištěm a pavilonem je vydlážděna žulovými kostkami v mlatu, takže je zde možné konat také různé kulturní akce. Schodiště před kulturním domem, navazující na jeho terasu, funguje nejen jako přirozené výškové propojení obou výškových úrovní domu a zakrytí nevzhledného zásobovacího vjezdu, ale může také sloužit jako hlediště při kulturních akcích apod. „Městský park“ je prostorem sloužícím hlavně pro odpočinek a komunikaci.
Prostor za kulturním domem na severní straně funguje nejvíce jako „park“. Jde o prodloužení parkového pásu podél rekreační trasy vedoucí z Kobylis a Ďáblic. „Parkem“ prochází cyklostezka, která ústí do „městského parku“, který tvoří postupný přechod mezi parkem a Lodžskou ulicí. V „parku“ převažuje rostlý trávník se stromy, doplněný o menší zpevněnou plochu se sezením a cvičebními prvky. V místech mezi kulturním domem a obytným domem na východě je „park“ upraven do podoby pohledové „zahrady“ s ovocnými stromy a okrasnou loukou. “Park“ má nejvíce rekreační a sportovní charakter ze všech tří částí území.