Rusina Frei
architekti

Rusina Frei
architekti

Park Klášterka Benešov

Architektonické řešení: Martin Rusina, Martin Frei, Markéta Poláčková
Spolupráce: Jan Vlach, Vojtěch Drozen, Anna Cisariková
Zahradní architekti: Land05/ Martina Havlová, Martina Forejtová, Ondřej Valigura
Soutěžní návrh: 2018

Park Klášterka Benešov

Architektonické řešení: Martin Rusina, Martin Frei, Markéta Poláčková
Spolupráce: Jan Vlach, Vojtěch Drozen, Anna Cisariková
Zahradní architekti: Land05/ Martina Havlová, Martina Forejtová, Ondřej Valigura
Soutěžní návrh: 2018

aneb Klášterka jako benešovský Petřín

Benešovský park Kláštěrka se podobně jako pražský park Petřín rozprostírá na svahu, který je silně určující pro dané město. Analogií je samozřejmě i třešňový sad, který oba parky charakterizuje. Těchto podobností si nešlo nevšimnout a cílem projektu je tedy z opomíjené benešovské Klášterky udělat také tak ikonické a oblíbené místo jako je pražský Petřín.

Prioritou návrhu se stalo definování vstupů do parku, ať už se jedná o vstupy stávající nebo nově navržené. Na vstupy navazuje hierarchicky řazená cestní síť, která obsluhuje přirozené městské pěší trasy z obytných lokalit do centra nebo naopak z centra do krajiny v podobě propojení na Kavčák. Pěší trasy zároveň tvoří vycházkový okruh. Hierarchicky nadřazená je zejména spodní zpevněná expresní trasa s osvětlením. Jejím protipólem je horní mlatová promenáda s vyhlídkami do krajiny. V návaznosti na město a nově plánovanou městskou zástavbu v ulici Nová pražská vzniklá mlatová plocha menšího parkového náměstíčka pod korunami stromů. V blízkosti této plochy je umístěné jedno z dětských hřišť. Aktivity v parku jsou navrženy tak, aby park měl co nabídnout všem uživatelům. Herní prvky jsou navrženy pro menší i větší děti, ale je pamatováno i na často opomíjenou skupinu teenagerů.

Zeleň navazuje na tradici farské zahrady s třešňovým sadem a fenomén přechodu města do krajiny přes záhumenní zahrady. Park lze rozdělit na čtyři části. V ploše bývalých polností vzniká přírodně krajinářská část parku s loukami a skupinami stromů. V části, kde se nejvíce dochoval třešňový sad, dochází k jeho revitalizaci. Na tuto část navazuje druhá plocha sadu, blíže k městu, kde dochází k výsadbě třešní okrasného charakteru, jako reminiscenci na původní sad. Tyto dvě části jsou odděleny revitalizovanou jírovcovou alejí. Nejblíže a prakticky ve městě se nachází nové parkové náměstíčko pod korunami stromů.